|
|
Význam vitaminu D a jeho metabolitů v reprodukci živočišných organismů
Červenka, Jiří
Za vitamin D je považována skupina molekul, které mají v organismech živočichů mnoho funkcí. Nejznámější z nich je klíčová role v udržování homeostázy vápníku a fosforu a regulace mineralizace kostí. V posledních letech bylo ale objeveno mnoho nových funkcí tohoto vitaminu, jako je např. regulace buněčné proliferace a diferenciace, vliv na imunitní systém nebo jeho funkce v reprodukci živočichů. Tato práce se zabývá významem vitaminu D v reprodukci živočišných organismů se zaměřením na hospodářská zvířata. V literárním přehledu je v jednotlivých kapitolách pojednáváno o výskytu receptorů pro vitamin D v různých buňkách tkání reprodukčního systému především savců a ptáků a také o funkcích jednotlivých metabolitů, které tyto receptory zprostředkovávají. Součástí práce je návrh metodiky, která by ověřovala vliv vitaminu D na reprodukci samců a samic kura domácího. Testovaná hypotéza by mohla ověřit, zda se u kohoutů rodajlendky červené krmených krmnou směsí s vyšším obsahem vitaminu D prokáží lepší parametry ejakulátu a vyšší oplozenost vajec snesených slepicemi rodajlendky bílé inseminovanými tímto spermatem. Dále je navrhováno řešení ověřující hypotézu, předpokládající vyšší líhnivost a nižší embryonální mortalitu u slepic krmených krmnou směsí s vyšším obsahem vitaminu D. Výsledky by byly porovnávány se slepicemi a kohouty stejného plemene, chovaných v prostředí se stejnými podmínkami, krmenými krmnou směsí s nedostatkem vitaminu D.
|
|
|
Výroba paštik s přídavkem hub
Tóthová, Martina ; Holub, Jiří (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá senzorickým hodnocením paštik s přídavkem hub. K senzorickému hodnocení byly nejdříve vyrobeny 3 vzorky paštik pro posouzení nejlepší koncentrace hub. Poté bylo vyrobeno 7 vzorků paštik, které obsahovaly různou texturu a druh hub. V teoretické části jsou paštiky charakterizovány, je popsána technologie výroby a dělení paštik. Součástí literární rešerše je popis hub obecně, jejich složení a popis hub použitých při výrobě paštik. Dále jsou teoreticky zpracovány podmínky a metody senzorické analýzy. Experimentální část je zaměřena na výrobu vzorků pro dvě senzorické analýzy, hodnocením tepelné úpravy a samotnou senzorickou analýzou. Obsah vitaminu D ve vzorcích paštik byl stanoven metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Po zpracování výsledků senzorické analýzy vzorků paštik bylo zjištěno, že mezi nejlepší patřily paštiky obsahující namleté a rozmixované žampiony.
|
|
|
Problematika vitaminu D ve vrcholovém sportu
Káchová, Nikola ; Dostal, Jiří (vedoucí práce) ; Kalendová, Barbora (oponent)
Vitamin D je vitamin rozpustný v tucích, který může být syntetizován v kůži po vystavení slunečnímu záření nebo získán prostřednictvím potravin či doplňků stravy. Cílem práce bylo zjistit vliv 14denní sluneční expozice v oblasti s vyšším stupněm UV záření (Dubaj, Spojené Arabské Emiráty) na koncentraci vitaminu D u vybrané skupiny sportovců vodního slalomu a dále zhodnotit změny v koncentraci po dalších 14 a po 30 dnech po návratu. Údaje pro výzkum byly získány pomocí čtyř odběrů krve a srovnání průměrné koncentrace vitaminu D mezi jednotlivými odběry. Studie se zúčastnilo 11 vrcholových sportovců ve věku 18-35 let, kteří neužívali doplňky stravy s vitaminem D. Výsledky ukázaly, že před intervencí měli sportovci průměrnou hladinu vitaminu D v nižších hodnotách (69,4 nmol/l), než je dolní referenční mez stanovená na 75 nmol/l. Vystavení slunečnímu záření po dobu 14 dnů vedlo k významnému zvýšení koncentrace vitaminu D, přičemž průměrný nárůst u sledované skupiny činil 10,8 nmol/l. Po návratu do České republiky se hladina vitaminu D po dobu 14 dnů mírně zvýšila v průměru o 0,7 nmol/l, ale tento nárůst nebyl statisticky signifikantní v porovnání s předchozím odběrem. Po 30 dnech od pobytu se hladina vitaminu D snížila v průměru o 1,3 nmol/l. Tento výsledek potvrzuje příznivé účinky pobytu na slunci na...
|
|
|
Deficit vitamínu D a pooperační rekonvalescence
Veigertová, Tereza ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou deficitu vitamínu D, který je nejen v české populaci vysoce prevalentní. Teoretická část shrnuje poznatky o systémovém působení vitamínu D v lidském těle a jeho významu při pooperační rekonvalescenci. Víme o potenciálním vlivu vitamínu D na detoxikaci xenobiotik, redukci oxidativního stresu, neuroprotekci a imunoregulaci. Systémové působení vitamínu D je zprostředkováno nitrobuněčnými receptory pro vitamín D přítomnými skoro v každé tkáni. Cíle práce: Hlavním cílem práce bylo prokázat rozdíl v množství pooperačních komplikací a délce hospitalizace u pacientů s deficitem vitamínu D a pacientů bez deficitu vitamínu D. Dále výzkum usiluje o popsání vztahu vitamínu D a pooperační rekonvalescence; zhodnocení významu suplementace vitamínu D při předoperačním deficitu 25(OH)D. Metody: Praktická část využívá retrospektivní údaje z databáze Klatovské nemocnice o pacientech sledovaných v interní a osteologické ambulanci. Kritéria pro výběr pacientů byla provedený operační výkon a změřená sérová hladina 25(OH)D. U pacientů se hodnotily pooperační komplikace. Při hodnocení se vzal v potaz věk pacientů typ provedeného operačního výkonu. Pacienti byli rozděleni na základě sérových hladin 25(OH)D do 4 skupin a výsledky praktické části byly porovnány s dosavadním...
|
|
|
Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Mazurová, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Mazurová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Při perorálním podání léčiv je jejich absorpce významně ovlivněna intestinální střevní bariérou. Tato bariéra exprimuje celou řadu efluxních a uptake transportérů, ale také biotransformační enzymy první a druhé fáze. Za nejvýznamnější efluxní transportér ve střevní bariéře můžeme považovat P-glykoprotein, který má širokou substrátovou specifitu. Z biotransformačních enzymů první fáze je to pak cytochrom P450 3A4. Jejich funkce spočívá v ochraně lidského organismu před toxickým působením xenobiotik, a to včetně léčiv. Řada klinicky významných léčiv působí ve vztahu k těmto proteinům jako substráty, inhibitory nebo induktory, což může mít za následek zvýšené riziko lékových interakcí. V lékárně nalezneme nepřeberné množství doplňků stravy nebo léčivých přípravků obsahující vitamin D. Je užíván pro správný vývoj kostí a zubů, pro správnou funkci imunitního systému nebo pro léčbu osteomalacie, křivice či osteoporózy. O jeho působení na expresi P-gp a CYP3A4 v lidském tenkém střevě je dostupné omezené množství informací. Cílem této diplomové práce...
|
|
|
Hladiny vitamínu D ve vztahu k respiračním onemocněním dětí do 19 let
KRAUS, Petr
Úvod: Vitamin D a jeho pozitivní účinky na lidský organismus jsou velmi často diskutovány a zkoumány mnoha studiemi, a to jak zahraničními, tak i tuzemskými a jsou tak podrobně sledovány jeho sérové hladiny ve vztahu k onemocněním. Vitamin D má pozitivní účinky na imunitní systém, ovlivňuje střevní transport vápníku, je důležitý pro správný mentální a fyzický vývoj a růst dítěte, a to již v období těhotenství, a pomáhá předcházet onemocněním plic. Cíl: Zhodnotit vztah hladin vitaminu D v krvi ke vztahu k respiračním onemocněním u dětí. Metodika: Sérové hladiny vitaminu D a jejich vztah k respiračním onemocněním jsme sledovali také ve vztahu k pohlaví a ročnímu období (léto a zima). Soubor: U 127 respondentů ve věku od 2 měsíců do 18 let, včetně zdravých i nemocných, byla odebrána krev na hladiny D vitaminu. Sběr a zpracování dat u zdravých dětí je odsouhlaseno rodiči (příloha č. 1). Odběr vzorku krve byl proveden v průběhu dvou let v jednom zdravotnickém zařízení v Jihočeském kraji. Výsledky byly hodnoceny ve vztahu ve dvou hraničních skupinách, to je 50 a druhé 75 nmol/l. Dále bylo zpracováno 10 jídelníčků těchto dětí a vyhodnocený obsah vitamínu D. Výsledné hodnoty hladin vitaminu D zahrnovaly také prostudované jídelníčky. Výsledek: Výsledky neprokázaly předpokládaný vztah hladin D vitaminu k onemocnění respiračního traktu dětí, a to u obou hraničních skupin, to je 50 a 75 nmol/l. Ovlivnění respiračního traktu se potvrdily částečně. Diskuze: Diskuzí se autor pokouší vysvětlit proč nedošlo k jednoznačnému potvrzení hypotézy.
|
|
|
Význam konzumace rybího masa v prevalenci skrytého hladu u dětí: komparace vybraných zemí Latinské Ameriky a Afriky
Rajchmanová, Jana
Diplomová práce je primárně zaměřena na zkoumání vlivu nabídky rybího masa na prevalenci skrytého hladu u dětí mladších 5 let ve vybraných zemích Afriky a Latinské Ameriky. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že mezi nabídkou rybího masa a prevalencí indikátorů představujících výskyt skrytého hladu existuje nepřímá závislost. Jelikož je výskyt skrytého hladu ovlivňován mnoha faktory, byla do analytické části práce zahrnuta také analýza vlivu celkového přísunu kalorií a přísunu bílkovin. Korelace byly prováděny za každou vybranou zemi z Afriky a Latinské Ameriky zvlášť, a poté také jako průměr vybraných zemí z obou regionů. Sledován byl také vývoj příjmu jednotlivých mikronutrientů ze stravy ve vybraných státech. Nepřímá závislost byla zjištěna mezi nabídkou rybího masa a prevalencí skrytého hladu, dále i mezi celkovým energetickým přísunem a prevalencí skrytého hladu, a také mezi nabídkou bílkovin a prevalencí skrytého hladu. U vybraných zemí z afrického regionu ovlivňovala prevalenci skrytého hladu nejvíce celková nabídka kalorií, poté nabídka bílkovin, a nakonec nabídka rybího masa. U vybraných zemí z latinskoamerického regionu se na snižování skrytého hladu nejvíce podílela nabídka bílkovin, poté celková nabídka kalorií, a nakonec nabídka rybího masa.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí staršího školního věku
SALZEROVÁ, Eliška
Nejnovější vědecké poznatky hovoří o dalekosáhlém významu vitaminu D v oblasti našeho zdraví. Je známo, že vitamin D významně ovlivňuje metabolismus vápníku, avšak nově vychází na povrch i důkazy o jeho pozitivních účincích nejen na imunitní systém. Dále ovlivňuje i správný růst a vývoj dítěte, činnost nervového systému a tvorbu a růst nervových buněk. Až 60 % evropské dětské populace trpí nedostatkem vitaminu D. Důvodem tohoto nedostatku může být nízký příjem potravin s obsahem vitaminu D a nedostatečný pobyt na slunci. Pro bakalářskou práci jsem si zvolila čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti staršího školního věku perorálně. Druhým cílem je zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí staršího školního věku. Třetím cílem je zjistit, jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti staršího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem je zjistit, kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti staršího školního věku ze stravy. Jako způsob dosažení výsledků byla zvolena metoda kvantitativně-kvalitativní. Výzkumný soubor tvořilo 20 dětí staršího školního věku z Písku a okolí. Pro výzkumné šetření jsem použila dotazníky a sedmidenní jídelníčky. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala počet produktů s obsahem vitaminu D, který respondent za týden běžně zkonzumoval a údaj, zda dotyčný suplementoval. Potraviny uvedené v jídelníčcích byly vloženy do programu Nutriservis, který vypočítával obsah vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin za den a celkem za týden. Následně jsem pomocí týdenního příjmu vitaminu D počítala, kolik procent z perorální doporučené týdenní dávky respondenti přijímají. Pokud respondent suplementoval, přičetla jsem k této dávce hodnotu suplementace a opět počítala procentuální zastoupení přijatého vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Na základě výsledků z dotazníků jsem dospěla ke zjištění, že z produktů, které obsahují vitamin D děti staršího školního věku, preferují mléko či mléčné výrobky a vejce. Dalším často konzumovaným produktem byly rostlinné oleje. Ryby se v jídelníčcích objevovaly 1-2× týdně. Játra téměř polovina respondentů vůbec nekonzumovala. Z výsledků dosažených pomocí jídelníčků vyšlo najevo, že suplementace je klíčová pro naplnění perorální doporučené týdenní dávky, neboť bez současně probíhající každodenní suplementace by žádný respondent nenaplnil perorální doporučenou týdenní dávku. U suplementujících respondentů byla suplementace úspěšná ze 75 %. Perorální doporučenou týdenní dávku naplnilo šest z osmi suplementujících respondentů. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
|
|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
host ::
RSS.